Murjjiid ja menestusa birra

Klikk her for å lese artikkelen på norsk.

– Lea erenoamáš šattolaš jahki dál, albma buorre Sámi geassi. Dán geasi luopmánat leat olu buoret go diibmá ja ovddit jagi ledje. Muhto oainnán maiddái dálkkádatrievdadusaid, go mis leamaš guokte báhka geasi. Min guovllus ii leat riekta go geasi mielde leat gávcci vahku badjel 20 lieggagráda. Danin lea dát geassi leamaš buoret, lea leamaš sihke arvi ja biegga, muitala Juho-Sire/Siri Broch Johansen.

Muhto ii Sire leat gal luomustallan miehta geasi. Son lea maid golahan áiggi čállit ođđa teavsttaid, ja lea bargagoahtán ođđa prošeavttain.

– Min Deatnu rievdá, ii leat šat nu mo lei dalle go šadden bajás. Mis lea dáppe dál luossasoahti. Máilmmi stuorámus buođđu giddii Deanu Sieiddá bokte, lei 400 m guhkki. Eanet go 20 bargi leat doppe njuovvan moanat logiduháha ruoššaluosa, ja de leat luoitán min luosa bajás gođđobáikkiide. Dát buođđu muitala máŋgga čuohte jagi dulbmojumis. Lea hui miellagiddevaš.

– Dát šaddá mu boahtte lávdeteaksta. Doalan vuosttaš teakstabáji dáinna juovlamánus. Teaksta maiddái gieđahallá luondduburiid hálddašeami globála dálkkádatrievdadeami áiggis. Bihttá maid dál livččen gárvvisteamen, Sarritmátki/Blåbærtur, meannuda landgrabbing ja luonddugolaheami. Čakčamánu vuosttaš vahkus lei mis bargobádji Deanus, ja dalle válddiimet teavstta mielde lundui gos ledjen dan álgoálggus čállán, ja geahččaleimmet mo lei dien láhkai bargat.

Ođđajagis, ođđajagemánu gaskamuttus, lea ođđa stuorra dáhpáhus. Dasa lassin ahte lea čálli ja dramatihkkár, de šaddá Sire maiddái librettistan. Son lea teavstta čállán máilmmi vuosttaš sámegielat ollesguhkkodaga operačájálmassii.

– Opera namma lea Ovllá opera – ja dat lea dieđusge Ovllá birra. Dat čájehhuvvo Oulus, mii lea eurohpalaš kulturváldogávpot 2026. Lean aiddo fitnan doppe, lei sihke miellagiddevaš ja illudahtti, go orru šaddamin albma buori čájálmas. Lean ain bargamin dainna, vaikko lean ge gárvvistan teavstta, de leat ain muhtun smávvá áššit báhcán. Lean hui ilus go mun dál vuosttaš háve lean čállán juoidá mas lea álgočájálmas olggobeale Norgga. Bileahtat livčče vuovdemassii dá.

– Ale ge bala jus it ádde suomagiela dahje davvisámegiela, go olles opera tekstejuvvo maiddái eaŋgalsgillii!

Sullii dalle go opera lea čájehan buot Ovllá-čájálmasaid, de vuolgá bihttá Sálva - Håndtak johtit Hålogalátti teáhtera mielde. Dát čájehuvvo HT guovllus, ja leat eanet buvttadeaddjit fárus dán mátkki duohtandahkat.

– Lea ollu mii dáhpáhuvvá dál, sihke illudan ja njuorrasan buot dáin, muitala dramatihkkár.

– Maŋŋá go ožžon Ibsenbálkkášumi, de lean ožžon eanet jearaldagaid searvat iešguđetge háleštemiide mat dáhpáhuvvet iešguđetge lávddiin sihke Norggas ja eará riikkain. Dovddan ahte lean iežan bargokarrieara alimusas, dahje juo aiddo dohko jođus.

– Dál go mus lea bargostipeanda ja lean viessodramatihkkár, de lea maid vejolaš váldit áiggi smiehtadit. In dárbbaš ruđaid maŋŋá viehkat ollesáigge, sáhtán bisánastit ja váldit liibba oahppat nu olu go vejolaš dan bále go karrieara measta iešalddis ovdána. Danin geavahan eanet áiggi searvat teáhtera proseassaide, oahpan de eanet das, mo institušuvnnat doibmet, lohká son.

– Ibsenbálkkášumi mielde bohte eará jurdagat iežan árvvus dramatihkkárin. Dovddan dál ahte máhtán juoidá, mus maid lea juoga miela miel muitalit. Mus leamaš veaháš imposter syndrome, muhto dál dovddan ahte eambbo luohtán alccesan. Dovddan maid ahte lean dađistaga oahppan buorebut ovttasbargat iešguđetge joavkkuiguin, go dáthan lea maid proseassa. Ii fal dušše dán ektui ahte diktit earáid rievdadit mu teavsttaid, muhto maiddái vuoiŋŋastit dáin proseassain ja luohtit daidda. Go buvttán teavstta, de dát lea evttohus. Buohkat earát lanjas maid háliidit searvat prošeavtta hábmemii, ja dál luohtán buorebut earáid dáhtuide, ahte buohkat háliidit buoremusa mu tekstii. Dávjá lea ášši, sihke institušuvdnii ja munnje, gávnnahit mo sii sáhttet bargat sámi teavsttain, nannet sámi jiena bargoproseassas vai ii hávkaduvvo institušuvnna bargovugiid bokte.

Lean šaddan hui dárkilis kontráktačálli! Dát buktá buoret proseassaid. Oulun teatteri lea aiddo čállán ehtalaš ofelaš-dokumeantta dakkár ovttasbargguide. Dán vuođđun lea International Sámi Film Institute ehtalaš ofelaš. Go dieđán ahte dakkár ehtalaš ofelaš lea oassin bargoproseassas, de šaddá ollu álkit bargat, ja dalle sáhtán mun maid luohtit prosessii.

– go olmmoš lea aiddo álgán čállit, de sáhttá gal jurddašit ahte «dát lea mu áidna vejolašvuohta, buot ferte šaddat perfeakta, muđui in beasa gaossege dákkara bargat fas!» Muhto dál dieđán ahte eanet vejolašvuođat bohtet, ja vejolašvuođat maiddái gávdnet mu. Dalle sáhtán buorebut vuoiŋŋastit proseassain, go dieđán ahte vaikko vel mii nu ii mana aiddo nu mo ledjen jurddašan, dat aŋkke ii gomit mu dramatihkkáreallima. Lean dál ádden ahte dát lea mu bargu nu guhká go ealán. Njuorrasan go dan jurddašan. Dát lea mu goalmmát karrieara, jurddaš go lean dál viimmat ádden man láhkai mun buoremusat sáhtán geavahit iežan attáldagaid nu, ahte in dárbbaš konfronteret daid funet beliid beaivválaččat!

Mii leat maid jearran min viessodramatihkkáriin makkár kulturvásáhusaid geassi lea buktán sidjiide, ja masa sii illudit eanemusat dál.

– Lean lohkamin Elin Anna Labba girjji Ale mana merrii. Lea su vuosttaš romána, son lea ovdal čállán bálkkašuvvon áššeprosagirjji, Hearrát dat bidje min. Romána lea badjedilis Johkamohkeguovllus. Girji lea issoras váivi, muhto seammás erenoamáš čáppa. Girji meannuda seamma fáttá go Hearrát dat bidje min. Girjjis leat bággosirdojuvvon olbmuid maŋisboahttit viggamin birget go geasseorohagas ruoŧa eiseválddit buođđudit ohpit ahte ohpit. Labba teaksta boktá dovddu ahte mun dat vásihan dan dál. Lea hui váibadahtti, ja danin lea girji nu erenoamáš buorre. Buohkat galggašedje lohkat Labba girjjiid! dadjá Sire.

Ja de vel namaha Sire man buorre vásáhus lei lávddis háleštit Kathrine Nedrejordain Kunesdagan olis. Lagamus boahtteáiggis illuda eanemusat dáid dáhpáhusaide:

– Mii han áigut mannat Göteborgs Bokmässanii, gos dán jagi fáddán lea dramatihkka. Ledjen doppe diibmá ge, go fáddá lei Sápmi, ja illudan máhccat. Doppe čájehit maiddái oasi Per Hansen - en trofast mann/oskkáldas almmái -bihtás. Lea dušše álás lávdi ja guokte neavttára, ahte teaksta lea dat, mii ovdanbuktojuvvo. Riikateáhter lea dál geargan dáinna bihtáin, muhto várra soames earát háliidivčče bihtá cegget eará lávdái, várra eará gillii ge, eará riikkas? Olmmoš sáhttá gal niegadit.

– Sarakka Gaup debutere maid dramatihkkárinSami Bucketlistu -bihtáin mas lea álgočájálmas seammás go Bokmässan rahppojuvvo, muhto mun beasan dán bihtá geahččat Deanuleagis. Teaksta ii leat áibbas amas munnje, ja illudan geahččat mo sii leat válljen dan cegget lávdái. Sara Margrethe Oskal lea bagadallin, ja son lea hui čeahppi, ahte šaddá somá geahččat mo loahpaloahpas šaddá.

– Sarakka lea aiddo álgen Mastera lohkat Oslo dáiddaallaskuvllas, juste 10 jagi mu maŋŋá. Son lea 25 jagi mus nuorat, ja 10 jagi mu maŋŋá oahppobálgá alde. Dát muitala ahte lean golahan 15 liigejagi gávdnat iežan saji. Dat maiddái čájeha ahte muhtun áššit leat veaháš álkit nuorat bulvii, ja dát lea fal buorre, ii ge mearkkaš dan, ahte sin bálggis ii livčče moalkái. Jus eallin livččii njuolga dego linjála, man somá dat livččii dalle?